VŠE O KZT

CHARAKTERISTIKA OBORU

Studium je rozděleno do dvou nezávislých, nicméně navazujících stupňů – bakalářského a magisterského. Absolvování magisterského cyklu předpokládá znalosti stupně bakalářského, přičemž bakalářský cyklus tvoří uzavřený studijní celek, po jehož absolvování bude absolvent připraven na zapojení do praxe. Studijní plán KZT, resp. znalosti a dovednosti příštího mistra zvuku lze rozčlenit do několika kategorií:

1. předměty přímo související s praktickým výkonem profesí filmového zvuku. Posluchač získává kompetence k produkci a postprodukci zvukové složky filmu. Patří sem také sluchová analýza, která kultivuje schopnost analytického slyšení.
2. tzv. realizační dílny vedené zkušenými pedagogy aktivně působícími v oboru. Studenti formou společných či individuálních konzultací řeší praktické i teoretické problémy a otázky související s jejich tvorbou v rámci oborových a společných cvičení.
3. předměty věnované teoretickému uchopení zvukové složky filmu a kurzy filmově teoretické. Jejich cílem je poskytnout uchazeči co nejširší aparát k porozumění filmovému médiu a k reflexi výsledků své vlastní práce.
4. celoškolní (všeobecně kulturní předměty. Sem patří zejména obecný přehled dějin světové i české kinematografie, studium jazyků a množina volitelných předmětů orientovaných na jednotlivé dílčí zdroje filmové tvorby.

Koncepce studia na KZT se opírá o přesvědčení, že být dobrým tvůrcem filmového zvuku je široce komplexní jev. Znalost technických prostředků a postupů zvukové produkce i postprodukce je sice nezbytnou, nikoli však dostatečnou podmínkou úspěšného výkonu profese. Jedná se totiž o tvůrčí a zároveň týmovou práci. V rámci studijních plánů KZT je proto důraz kladen zejména na budování schopnosti koncepčního uvažování a rozvoj aktivních argumentačních a obecně diskurzivních schopností. Každé praktické cvičení je zakončeno obhajobou, ve které student formuluje poetiku, styl a kontext předkládané práce. K rozvoji tvůrčího myšlení přispívají teoretické předměty, které sice přímo nesouvisí se zvukovou praxí, avšak rozvíjejí cit pro dramaturgii, abstrakci a obecné porozumění filmovému médiu. I zdánlivě odtažité předměty jsou tedy důležité.
Největšími úskalími celého procesu studia – Skyllou a Charybdou – se může adeptům oboru stát příliš úzká specializace. Bez širšího intelektuálního a kulturního rozhledu nelze být respektovaným členem tvůrčího filmového týmu. Dobrý filmový zvukař/absolvent KZT by neměl být jen “odborníkem” zvládajícím technické nástroje a postupy, nýbrž rovněž kreativní a hlavně inspirativní součástí celé filmové produkce. Předpokladem úspěšného studia oboru je proto kromě talentové zkoušky i co nejširší kulturní zájem, obecná cinéphilia a sociální inteligence.
Povinností školy je tedy rozvinout talent studentů a připravit je tak, aby jej později byli schopni uplatnit. Je třeba seznámit je pokud možno se všemi aspekty profese, nemělo by se stávat, že se v praxi setkají s něčím, o čem nikdy neslyšeli. Všechno, co se týká řemesla by KZT měla “zjevit”, ale studenti pak musí dále rozvíjet paralelně samostatným usilováním, neboť není cílem ani v možnostech školy nahradit dynamiku denodenní praxe.

PROFIL ABSOLVENTA

Absolvent bakalářského, případně navazujícího magisterského stupně si osvojí základní, resp. pokročilejší postupy praktické tvorby zvukové stopy AV díla, posílí možnosti vlastních (individuálních tvůrčích výkonů a bude umět organizovat a řídit tvůrčí i technický proces realizace filmového zvuku.
Na základě teoretických úvah je schopen zřetelně vyjádřit své postoje a návrhy řešení konkrétních tvůrčích zadání. Své úvahy a názory dokáže formulovat v přesvědčivém a konsistentním tvaru. Tato dovednost může mít v kolektivně-kreativním procesu Filmové tvorby zásadní dopad na zvukovou podobu výsledného díla.

ABSOLVENTI

Bakalářské studium (Bc., BcA.):

2015  Kühn Martin, Šec František

2014  Knot Vojtěch, Vyšínská Hana

2013  Dominik Dolejší, Radim Lapčík, Adam Levý, Lukáš Ujčík, Adam Voneš

2012  Dominik Mendrek, Tomáš Oramus, Jan Richtr

2011  Jiří Gráf, Sandra Klouzová, Marek Poledna, Filip Skuhrovec

2010  Barbora Hovorková, Vítězslav Jíra, Tomáš Sokol

2009  Martin Klusák, Michaela Patríková, Filip Slavík, Jan Šléška

2008  Jan Balcar, Veronika Bartošová, Leticia Kršáková

2007  Filip Mošner, David Švorc

2006  Petr Kaláb, Matěj Matuška

2005  Štefan Kostelný, Juraj Mravec

2004  Michal Čech

2003  Jan Černota

2002  David Hysek, Anna Klapetková

2001  Lumír Hrma, Milan Petrinjac

2000  Lukáš Moudrý, Tomáš Zůbek

1999  Leo Hanuš

1997  Jáchym Dusbaba

1996  Jiří Götz, Tomáš Polák, Martin Vrzal – Pinkas

1993  Ivan Doležal, Iveta Stodoláková – Procklová

Magisterské studium (Mgr., MgA.):

2015  Klouzová Sandra, Sokol Tomáš

2014  Hovorková Barbora, Patríková Michaela, Poledna Marek

2013  Jan Balcar, Veronika Bartošová, Martin Klusák, Letície Kršáková, Jan Šléška

2011  Ivo Broum, Ladislav Greiner, Richard Müller, David Titěra, Martin Ženíšek

2010  Marek Musil, Petr Čechák, Michal Deliopulos

2009  Bojan Bojić, Roman Čadek

2008  David Pavlíček, Petr Neubauer

2007  Lenka Mikulová, Kateřina Pavlovská

2006  Ivan Horák, Martin Novák

2005  Štěpán Pospíšil, Ondřej Moravec

2004  Václav Flégl, Petr Kapeller, Guillermo Teillier, Martin Večeřa

2003  Lukáš Bárczay, Robert Dufek, Vladimír Chrastil, Štěpán Müller, Igor Pokorný, Roman Sečkař, Jan Šmejkal

2002  Tomáš Kubec

2001  Roman Čapek, Viktor Ekrt, Jiří Melcher, Petr Šoltys

2000  Jakub Čech

1999  Ondřej Ježek, Martin Jílek, Jiří Klenka

1998  Pavel Rejholec, Petr Šoupa

1997  Svatopluk Cechel, Jan Čeněk, Otto Chlpek, Michal Pekárek, Radek Rondevald

1996  Peter Mistrík

1995  Michal Červenka, Pavel Dobrovský, Vladimír Ešner, Petr Formáček, Karel Körber

1994  Marek Hart, Michal Holubec, Daniel Němec, Zdeněk Svoboda, Martin Tomas, Juraj Žák

1993  René Halfar, Michal Houdek, Karel Soukeník

1992  Miroslav Eliáš, Jiří Flossman, Jiří Jakl, Tomáš Jelínek, Jaroslav Kasl, Dobroslav Kubík, Jiří Mach, Vladislav Nahodil, Hynek Nováček, Tomáš Potůček, Ladislav Reich, Miroslav Srbecký, Martin Škrdleta, Jiří Vodárek

1991  Milan Dodok, Karel Fisl, Rastislav Martinický, Jan Neskusil, Jiří Vích, Ing. Květoslav Zajíc

1990  Jozef Draxler,  Igor Vrabec

1989  Štefan Baroš, Milan Bozoky, Jiří Hejlek, Dušan Jašo, Jan Morávek, Jan Nevěřil

1988  Ján Demko, Pavel Pitrák, Vladimír Skall, Vladislav Slovák, Walter Uhrík, Vladislav Vitáloš

1987  Julius Bruck, Vladimír Lenko, Miroslav Pisarčík, Jiří Skrčený, Jindřich Stožický

1986  Věra Havelková, Jan Kovář, Pavel Kozák, Antonín Kravka, Rudolf Kratochvíl, Jiří Kříž, Peter Mojžíš, Jiří Moudrý, Jaroslav Našinec, Radim Štětina

1985  Jiří Doktor, Jiří Dvořák, Michal Frič, Radomír Kos, Bohuslav Kubeš, Kamil Šrámek, Pavel Vekrbauer, Ján Výžinkár

Doktorské studium (Ph.D.):

2007  Martin Pinkas, Ondřej Urban