PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

Předpoklady ke studiu

Základními předpoklady pro studium oboru jsou především tvůrčí vlohy a hluboký zájem o kinematografii a její múzické zdroje (literatura, výtvarné umění, hudba…). Dále je to představivost, schopnost abstraktního myšlení, muzikálnost a vynikající schopnost sluchové analýzy. Předpokládají se základní znalosti z elektroakustiky a praktické zkušenosti se zvukovou technikou. Výhodou je znalost cizího jazyka, nejlépe anglického. Z osobních vlastností jsou podstatné zejména smysl pro týmovou práci, komunikační schopnost, samostatnost a pohotovost v rozhodování, psychická odolnost, spolehlivost a obětavost.
Dívky jsou vítány.

Povinné domácí práce k přijímacím zkouškám

1. Zvuková kompozice na téma “Světlé zítřky”
Krátký příběh(!) zpracovaný jako montáž více zvuků různých druhů. V kompozici musí být uplatněny ruchy, hudba i mluvené slovo. Hodnotí se nápaditost, schopnost vyjádřit myšlenku zvukovými prostředky i estetický a skladebný cit pro ztvárnění zvukového materiálu do smysluplného celku. Nedodržení časového limitu může vést ke snížení hodnocení.
Část použitých zvukových materiálů může pocházet z převzatých záznamů, část musí zaznamenat uchazeč sám. Úroveň technického zpracování se hodnotí, ale nerozhoduje. Součástí úkolu je písemná explikace obsahující vysvětlení tvůrčího záměru, popis užitých technických zařízení a pracovního postupu se schematickým grafickým znázorněním zvukové skladby, údaje o původu jednotlivých zvuků (tzn. které zvuky jsou původní, které převzaté a odkud) a v závěru vlastní celkové zhodnocení výsledku. Explikace musí být opatřena jménem autora, názvem práce, údajem o formátu (MONO či STEREO) a o přesné délce kompozice.
Stopáž musí být v rozmezí 1ʼ30ʼʼ – 2ʼ00ʼʼ!!!
!!!POZOR – zvuková kompozice není totéž, co hudební kompozice!!!

2. Samostatně vypracovaný písemný rozbor celovečerního filmu.
Musí jít o pozoruhodné a ceněné dílo z hlediska zvukové složky. Rozbor bude zaměřený zejména na dramaturgii zvukové složky, její funkční zapojení a umělecké i technické ztvárnění. V práci je nutné uvést veškeré použité zdroje (včetně internetových adres).
!!!POZOR – za rozbor se nepovažuje pouhý popis děje!!!

3. Esej na téma “Hudba v AV díle”
Uchazeč předvede svou schopnost analytické reflexe a myšlenkovou samostatnost. Ověřuje se alespoň základní orientace v problematice audiovizuální zvukové tvorby. Předpokládají se původní postřehy a uchazeč prokáže, že dokáže rozvinout téma.

4. Povinná četba
Bordwell David, Thompsonová Kristin – Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu (Film Art: An Introduction), NAMU 2011

5. Seznam odborné literatury
Uchazeč předloží písemný seznam alespoň tří odborných knih, týkajících se zvukové tvorby a dějin filmu, které přečetl a které se pak mohou stát předmětem dialogu u přijímacího pohovoru.

Nepovinné domácí práce k přijímacímu řízení

Kolekci povinných prací je možné doplnit ukázkou realizace vlastní tvorby, např. literární, výtvarné, hudební nejlépe však audiovizuální, která prezentuje uchazeče jako tvořivou osobnost. Předkládá se v digitalizované podobě a přiměřeném rozsahu. K dodanému dílu bude přiložena písemná explikace obsahující vysvětlení tvůrčího záměru, účelu, za jakým dílo vzniklo, případně popis užitých technických zařízení a pracovního postupu a v závěru pak vlastní celkové zhodnocení výsledku. Explikace musí být opatřena jménem autora, názvem práce a údajem o formě díla.

Úprava předkládaných prací

Všechny práce se předkládají v datové podobě na jednom CD nebo DVD s uzavřeným zápisem. Disk bude označen jménem uchazeče (příjmení, jméno) a uchazeč se před odevzdáním přesvědčí, že jej lze bez potíží otevřít.

Soubory na disku budou pojmenovány podle tohoto vzoru:
číslo úkolu_příjmení uchazeče_název díla (vše bez diakritiky)

Zvukové soubory musí být ve formátu WAV kompatibilní pro běžné přehrání, případné videosoubory nejlépe ve formátu MOV v kompresi H.264, datový tok max 10Mbit/s. Písemné práce (č. 2, 3 a 4 + explikace k úkolům č.1) se odevzdávají také 1x vytištěné, budou obsahovat záhlaví s uvedením oboru studia, jména a adresy uchazeče, na konci s datem a vlastnoručním podpisem. Rozsah maximálně 10 stránek (velikost písma 12). Pro jejich datovou podobu je určen formát .PDF.

Uvedené domácí práce a požadované dokumenty musí být Katedře zvukové tvorby předány či poštou doručeny nejpozději do 1. prosince2016 do 15.00 hodin. Práce se uchazečům nevracejí. Spolu s předkládanými pracemi dodá uchazeč životopis se svou fotografií, adresou, e-mailem a telefonním spojením.

Průběh přijímacích zkoušek

I. kolo:

Zkušební komise zhodnotí dodané domácí práce a vyloučí uchazeče, kteří v nich neprokázali dostatečné talentové předpoklady pro zvolený obor. Uchazeči, kteří dále nepostupují, o tom dostanou písemné vyrozumění na adresu udanou v přihlášce (cca do poloviny ledna).
Seznam postupujících uchazečů bude vyvěšen na webové stránce KZT. Tito uchazeči se bez dalšího pozvání dostaví osobně k dalším zkouškám v termínech, které fakulta každému uchazeči, který podal přihlášku, písemně oznámila.
Druhé a třetí kolo zkoušek probíhá zpravidla koncem ledna ve dvou po sobě následujících dnech v budově FAMU, Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, 3. patro, Katedra zvukové tvorby. Termín se vyhlašuje prostřednictvím webu KZT.

II. kolo:

Začíná krátkým seznamovacím pohovorem, při kterém se prověří muzikálnost uchazeče (zahraje na klavír či donesený melodický nástroj skladbu, kterou si připravil, absolvuje zkoušku paměti pro výšku tónu a rytmický diktát). Následují testy:

– celkový kulturní přehled (známé osobnosti a díla, umělecké slohy historie i současnosti v oblasti hudby, filmu, literatury, výtvarného umění …).
– test sluchové analýzy – zvuková paměť a představivost. (Úkolem je např. rozlišit jemné zvukové odlišnosti, udat počet znějících tónů, zjistit interpretační či technickou závadu v nahrávce, odhadnout dobu dozvuku, schematicky načrtnout průběh melodického útvaru, rozpoznat hudební nástroje, určit známé hudební dílo apod.)
– test základních znalostí z elektroakustiky a zvukové techniky.

Výsledky a seznam postupujících do třetího kola se vyhlašují na závěr prvního dne zkoušek. Zároveň se mohou uchazeči informovat, jak uspěli v jednotlivých částech zkoušek. Výsledky budou také vyvěšeny na webové stránce KZT.

III. kolo:

Zahrnuje:
– písemný rozbor zvukové složky promítnutých filmových ukázek.
– praktický úkol – např. jednoduchá mixáž mluveného slova a hudby (hodnotí se výběr z dané nabídky hudeb, vzájemné poměry hlasitosti, umístění a provedení zvukové prolínačky a estetičnost řešení začátku i závěru).
– psychologický test a audiometrické vyšetření (neboduje se).
– závěrečný pohovor doplňující předchozí dílčí zkoušky a ověřující předpoklady pro zvolený obor.

Doporučená literatura:

Bláha Ivo – Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla, AMU 2004, 2006
Cooke Mervyn – Dějiny filmové hudby, Casablanca 2011
Janoušek Ivo – ABC akustiky pro hudební praxi, Supraphon 1979
Matzner Antonín, Pilka Jiří – Česká filmová hudba, Dauphin 2002
Monaco James – Jak číst film, Albatros 2004
Smetana Ctirad – Praktická elektroakustika, SNTL 1981
Syrový Václav – Malý slovník pojmů z elektroakustiky a hudební akustiky, AMU 2001
Töteberg Michael – Lexikon světového filmu, Orpheus 2006
Zenkl Luděk – ABC hudební nauky, Supraphon 1986 (či jiná učebnice hudební nauky).
kolektiv – Zvukem do hlavy. Sondy do současné audiokultury, NAMU 2012