PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

Předpoklady ke studiu

Základními předpoklady pro studium oboru jsou především tvůrčí vlohy a hluboký zájem o kinematografii a její múzické zdroje (literatura, výtvarné umění, hudba…). Dále je to představivost, schopnost abstraktního myšlení, muzikálnost a vynikající schopnost sluchové analýzy. Předpokládají se základní znalosti z elektroakustiky a praktické zkušenosti se zvukovou technikou. Z osobnostních vlastností jsou podstatné zejména smysl pro týmovou práci, komunikační schopnost, samostatnost a pohotovost v rozhodování, psychická odolnost, spolehlivost a obětavost.

Povinné domácí práce k přijímacím zkouškám (zadání pro ak. rok 2020/21)

1. Zvuková kompozice na téma “Prosím, ticho!”
Krátký příběh(!) zpracovaný jako montáž více zvuků různých druhů. V kompozici musí být uplatněny ruchy, hudba i mluvené slovo. Hodnotí se nápaditost, schopnost vyjádřit myšlenku zvukovými prostředky i estetický a skladebný cit pro ztvárnění zvukového materiálu do smysluplného celku.
Část použitých zvukových materiálů může pocházet z převzatých záznamů, část musí zaznamenat uchazeč sám. Úroveň technického zpracování se hodnotí, ale pro celkové hodnocení není nerozhodující. Součástí úkolu je písemná explikace obsahující vysvětlení tvůrčího záměru, popis užitých technických zařízení a pracovního postupu se schematickým grafickým znázorněním zvukové skladby, údaje o původu jednotlivých zvuků (tzn. které zvuky jsou původní, které převzaté a odkud) a v závěru vlastní celkové zhodnocení výsledku. Explikace musí být opatřena jménem autora, názvem práce, údajem o formátu (MONO či STEREO) a o přesné délce kompozice.
Stopáž musí být v rozmezí 1ʼ30ʼʼ – 2ʼ00ʼʼ
Hodnocení zohledňuje pochopení formátu zadání – zvuková kompozice není totéž, co hudební kompozice.

2. Samostatně vypracovaný písemný rozbor celovečerního filmu.
Uchazeč analyzuje pozoruhodné a obecně ceněné dílo z hlediska zvukové složky. Hodnotí se schopnost rozebrat dramaturgii zvukové složky, její funkční zapojení a umělecké i technické ztvárnění (za rozbor se nepovažuje pouhý popis děje). V práci je nutné uvést veškeré použité zdroje (včetně internetových adres).

3. Esej na téma “Zvukové stopy a stopy zvuku”
Uchazeč prokáže svou schopnost analytické reflexe a myšlenkovou samostatnost. Ověřuje se alespoň základní orientace v problematice audiovizuální zvukové tvorby. Hodnotí se uchažečovy původní postřehy a schopnost rozvinout téma.

4. Povinná četba
Bordwell David, Thompsonová Kristin – Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu (Film Art: An Introduction), NAMU 2011

5. Seznam odborné literatury
Uchazeč předloží písemný seznam alespoň tří odborných knih, týkajících se zvukové tvorby a dějin filmu, které přečetl a které se pak mohou stát předmětem dialogu u přijímacího pohovoru.

Nepovinné domácí práce k přijímacímu řízení

Kolekci povinných prací je možné doplnit ukázkou realizace vlastní tvorby, např. literární, výtvarné, hudební nejlépe však audiovizuální, která prezentuje uchazeče jako tvořivou osobnost. Předkládá se v digitalizované podobě a přiměřeném rozsahu. K dodanému dílu bude přiložena písemná explikace obsahující vysvětlení tvůrčího záměru, účelu, za jakým dílo vzniklo, případně popis užitých technických zařízení a pracovního postupu a v závěru pak vlastní celkové zhodnocení výsledku. Explikace musí být opatřena jménem autora, názvem práce a údajem o formě díla.

Úprava předkládaných prací

Všechny práce se předkládají v datové podobě na jednom CD nebo DVD s uzavřeným zápisem. Disk bude označen jménem uchazeče (příjmení, jméno) a uchazeč se před odevzdáním přesvědčí, že jej lze bez potíží otevřít.

Soubory na disku budou pojmenovány podle tohoto vzoru:
číslo úkolu_příjmení uchazeče_název díla (vše bez diakritiky)

Zvukové soubory musí být ve formátu WAV kompatibilní pro běžné přehrání, případné videosoubory nejlépe ve formátu MOV v kompresi H.264, datový tok max 10Mbit/s. Písemné práce (č. 2, 3 a 4 + explikace k úkolům č.1) se odevzdávají také 1x vytištěné, budou obsahovat záhlaví s uvedením oboru studia, jména a adresy uchazeče, na konci s datem a vlastnoručním podpisem. Rozsah maximálně 10 stránek (velikost písma 12). Pro jejich datovou podobu je určen formát .PDF.

Práce se uchazečům nevracejí. Spolu s předkládanými pracemi dodá uchazeč životopis se svou fotografií, adresou, e-mailem a telefonním spojením.

Průběh přijímacích zkoušek

I. kolo:

Zkušební komise zhodnotí dodané domácí práce a vyloučí uchazeče, kteří v nich neprokázali dostatečné talentové předpoklady pro zvolený obor. Uchazeči, kteří dále nepostupují, o tom dostanou písemné vyrozumění na adresu udanou v přihlášce (cca do 20. ledna). Uchazeči, kteří nebudou informováni o nepřijetí, se bez dalšího pozvání dostaví osobně k dalším zkouškám v termínech, které fakulta každému uchazeči, který podal přihlášku, písemně oznámila.
Druhé a třetí kolo zkoušek probíhá zpravidla koncem ledna ve dvou po sobě následujících dnech v budově FAMU, Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, 3. patro, Katedra zvukové tvorby.

II. kolo:

Začíná krátkým seznamovacím pohovorem, při kterém se prověří muzikálnost uchazeče (zahraje na klavír či donesený melodický nástroj skladbu, kterou si připravil, absolvuje zkoušku paměti pro výšku tónu a rytmický diktát).

Další část zkoušky představují písemné testy,při nichž se ověřují následující znalostní předpoklady a další schopnosti uchazeče:

– celkový kulturní přehled (známé osobnosti a díla, umělecké slohy historie i současnosti v oblasti hudby, filmu, literatury, výtvarného umění …).
– test sluchové analýzy – zvuková paměť a představivost. (Úkolem je např. rozlišit jemné zvukové odlišnosti, udat počet znějících tónů, zjistit interpretační či technickou závadu v nahrávce, odhadnout dobu dozvuku, schematicky načrtnout průběh melodického útvaru, rozpoznat hudební nástroje, určit známé hudební dílo apod.)
– test základních znalostí z elektroakustiky a zvukové techniky.

S výsledky a seznamem postupujících do třetího kola jsou uchazeči seznámeni na závěr prvního dne zkoušek.

III. kolo:

Zahrnuje:
– písemný rozbor zvukové složky promítnutých filmových ukázek.
– praktický úkol – např. jednoduchá mixáž mluveného slova a hudby (hodnotí se výběr z dané nabídky hudeb, vzájemné poměry hlasitosti, umístění a provedení zvukové prolínačky a estetičnost řešení začátku i závěru).
– psychologický test a audiometrické vyšetření (výsledky těchto dílčích částí nejsou bodově hodnoceny).
– závěrečný pohovor v němž si přijímací komise ověřuje informace získané v dílčích částech o předpochladech uchazeče pro zvolený obor.

Doporučená literatura:

Bláha Ivo – Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla, AMU 2004, 2006
Cooke Mervyn – Dějiny filmové hudby, Casablanca 2011
Janoušek Ivo – ABC akustiky pro hudební praxi, Supraphon 1979
Matzner Antonín, Pilka Jiří – Česká filmová hudba, Dauphin 2002
Monaco James – Jak číst film, Albatros 2004
Smetana Ctirad – Praktická elektroakustika, SNTL 1981
Syrový Václav – Malý slovník pojmů z elektroakustiky a hudební akustiky, AMU 2001
Töteberg Michael – Lexikon světového filmu, Orpheus 2006
Zenkl Luděk – ABC hudební nauky, Supraphon 1986 (či jiná učebnice hudební nauky).
kolektiv – Zvukem do hlavy. Sondy do současné audiokultury, NAMU 2012