BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY
A 1 – zvuková dramaturgie AV díla
- Charakterizujte pojem zvuková dramaturgie AV díla. Uveďte příklady typů zvukové skladby AV díla podle druhu zvolených zvukových prostředků
- V čem se v podstatě od sebe liší a v čem se shodují mluvené slovo, hudba a ruch?
- Vyjmenujte druhy mluveného slova, uplatňované v AV díle. Uveďte příklady prohřešků proti kultuře mluveného projevu v AV médiích.
- Charakterizujte pojmy dialog a komentář. Jaké rozeznáváme druhy komentáře a jaký je základní rozdíl v jejich zvukovém pojetí?
- Co je vnitřní monolog a jak ho lze zvukově ztvárnit? Uveďte příklady záměrného potlačení lexikální stránky mluvené řeči v AV díle
- Porovnejte možnosti významového sdělení u mluveného a psaného projevu.
- Vyjmenujte druhy filmové hudby. Jaké funkce může v AV díle zastávat hudba? Jaké mohou být negativní důsledky přemíry hudby v AV díle.
- Jak ovlivňují jednotlivé komponenty hudby celkový výraz hudební skladby? Čemu se v hudební skladbě říká zvukomalba?
- Objasněte možné způsoby vazby hudby s obrazem. Jak může konkrétně vyznívat detailní synchronnost hudby a obrazu?
- Jaká akustická podoba hudby je vhodná pro kombinaci s mluveným slovem? Co znamená v AV tvorbě výraz hudební ruch?
- Srovnejte možnosti uplatnění hudby ve spojení a) s dialogem, b) s komentářem neosobního typu. Jaké problémy mohou vznikat při simultánním spojení
ploch hudby a ruchu? - Porovnejte nároky na zvukovou kvalitu u reálné a průvodní hudby. Jaké jsou výhody a nevýhody archivní hudby?
- Jaké jsou formy a problémy obrazového ztvárnění autonomní hudební skladby?
- Vyjmenujte druhy ruchů. Uveďte hlavní kritéria kvality ruchu. Co rozumíme pod pojmem stylizovaný ruch?
- Porovnejte a vysvětlete pojmy naturální a reálný ruch. Objasněte vztah mezi pojmy ruch a zvuková atmosféra.
- Jaké funkce může plnit zvuková atmosféra? Jakými způsoby lze vytvořit zvukovou atmosféru?
- Co je to filmové ticho a jaké může mít funkce? V čem spočívá jeho dramatická a akustická příprava? Čím může být způsobeno, že působí jako chyba?
- Vysvětlete pojem “stylizace” a “stylizace zvuku”. Uveďte různé konkrétní způsoby stylizace zvuku a příklady jejich praktického uplatnění.
- Jakými konkrétními prostředky je možné vytvořit gradaci v obrazové a zvukové složce AV díla?
- Vysvětlete pojem zvuková perspektiva a uveďte možné konkrétní vztahy k perspektivě obrazu. Popište způsob práce s tzv. zvukovými plány.
- Uveďte modelový příklad ve zvukové dramaturgii AV díla, který je analogický pojmu “subjektivní kamera”.
- Druhy zvukových přechodů podle techniky provedení a dramaturgického záměru. Jaké důvody vedou k předsazování zvuku při střihu obrazu a zvuku?
- Uveďte různé možnosti řešení přechodu mezi dvěma plochami hudby. Jaká základní hlediska je třeba respektovat při střihových úpravách hudby?
- Objasněte problém zvukových přechodů mezi akusticky nerovnocennými zvuky
- Vysvětlete pojmy klamný spoj, zvukový můstek. Co je hudební prolínačka “formově připravená”?
- Uveďte příklady vhodně a nevhodně užité technologie playbacku při tvorbě AV díla. Co je halfplayback, jaké má použití a přednosti?
- Které části má klasická výstavba dramatu? Čeho se týkají antické principy jednoty dramatického díla?
- Vysvětlete pojem peripetie a významy pojmu katarze. Jak se může lišit dramatický čas od času reálného?
- Charakterizujte pojem audiovizuální kontrapunkt a popište v čem spočívá účin tohoto prostředku.
- Uveďte příklady záměrného rozporu obrazu a zvuku od mírného nesouladu po přímý protiklad.
- Objasněte princip jednoty a kontrastu v aplikaci na zvukovou složku AV díla.
- Jak se zvuková složka konkrétně účastní formové výstavby AV díla?
- Vysvětlete pojmy repetice, repríza, reminiscence, zvukový leitmotiv. Uveďte modelový příklad zvukové metafory v AV díle.
- Jaké jsou základní možnosti transformace podoby zaznamenaného zvuku?
A 2 – zvuková tvorba
- Vysvětlete pojem difuzní pole a jeho význam z hlediska zvukové praxe.
- Co je to dozvuk a doba dozvuku? Definujte ozvěnu. Vysvětlete pojem maskování zvuku.
- Na čem závisí práh slyšitelnosti? Popište funkci středního ucha.
- Pro které frekvence při binaurálním slyšení se využívá časového rozdílu a pro které intenzitního rozdílu, vysvětlete proč.
- Vysvětlete pojem oblast slyšitelnosti. Co jsou to formanty, jak je energeticky rozdělena řeč z hlediska frekvenčního spektra?
- Čím je dána výška tónu absolutní a relativní? Jaký je frekvenční rozsah pro srozumitelný přenos řeči a jaký pro dokonalý a proč?
- Jak zní Fechner – Weberův zákon? Jaký je vztah mezi hladinou hlasitosti a intenzitou zvuku?
- Jaké jsou základní údaje které charakterizují mikrofon? Na který technický aspekt je nutno dbát při příjmu zvuku více mikrofony?
- U jakých mikrofonů se využívá jevu, že od jisté vzdálenosti zdroje od membrány se zmenšováním této vzdálenosti mění podíl hlubokých kmitočtů v
přenosové charakteristice mikrofonu. Jaká je asi přibližně tato vzdálenost pro gradientní mikrofon l. řádu a kmitočet a) 50 Hz, b) 100 Hz? - Vysvětlete pojem kritický bod u příjmu zvuku mikrofonem. Jaké jsou typické druhy odezvy prostoru? Jaké jsou nezbytné podmínky pro nahrávku orchestru
v uzavřeném prostoru jedním mikrofonem? - Co je nejdůležitější podmínkou pro příjem dobrého kontaktního zvuku? Jaký je nejvýhodnější způsob příjmu kontaktního zvuku? Jaké jsou hlavní zásady
práce mikrofonisty při kontaktním záznamu zvuku? - Jaké jsou povinnosti zvukového mistra při spolupráci na filmu nebo TV pořadu? V čem je rozdíl při příjmu zvuku pro TV a film?
- Jaké faktory ovlivňují rozhodování mistra zvuku o použité metodě natáčení (kontaktní příjem, zvuková předtáčka, dodatečné ozvučování apod.)
- Popište základní charakteristické rozdíly mezi hranou a nehranou AV tvorbou z pohledu činnosti mistra zvuku. Jaké typy pořadů je možné zahrnout pod
pojem NEHRANÁ TVORBA? Uveďte některé charakteristické prvky jednotlivých typů. - Do jakých tematických oblastí lze rozdělit dokumentární pořady z pohledu činnosti mistra zvuku?
- Kdy se používá dialogový playback? Kdy je nutný dialogový postsynchron? Proč se u vícekanálových formátů nepřijímají postsynchrony vícekanálově?
- Jaké jsou etapy zvukové postprodukce? Čím je dáno kritérium funkčnosti zvuku?
- Jak se připravují dialogové stopy u kontaktu, rozdíl mezi TV a filmem? Jak lze odstranit prostorový charakter kontaktně zaznamenaného dialogu?
- Co je “prezentní” /konkrétní/ dialog a jakými způsoby jej při příjmu docílíme? Jaký význam má zvuková perspektiva?
- Jakým způsobem získáváme ruchy pro dané AV dílo? Jaká jsou pravidla pro používání ruchů v AV dílech?
- Proč se nahrávají synchronní ruchy (Brunclíci) v ruchovém studiu i pro kontaktní zvukový záznam? Proč se postsynchronní ruchy nahrávají do více stop?
- Co znamená střihový rytmus filmového zvuku? Kdy se používá přechod ostrým střihem zvuku?
- Jak lze řešit nástřih tichých zvukových atmosfér na hlasité a opačně?
- Popište možnosti spolupráce s hudebním skladatelem filmové hudby?
- Co znamená při mixáži zvuku spojování zvuku vertikální a horizontální?
- Čím je dáno kritérium funkčnosti zvuku?
- Jak lze při mixáži docílit pocitu, že zvuk zní hlasitě? V čem je nebezpečí extrémního použití prezence filtru při kontaktním dialogu?
- V čem spočívá největší přednost digitálního optického záznamu zvuku u kombinované kopie?
- Co jsou mezinárodní pásy a jak se připravují, jejich formát?
- Jaké se používají testovací signály umístěné před zvukovým záznamem a proč? Co je to kontrola kompatibility?
- Jaké jsou aspekty mixáže filmu 5.1 (případně více)? Jaký je rozdíl mezi mixáží filmu 5.1 formátu 1,37:1 a 2,35:1?
A 3 – teorie zvukové tvorby
- Vývoj optického záznamu zvuku a jeho vliv na střihovou skladbu filmu v různých obdobích dějin kinematografie.
- Zvuková interpunkce jako narativní prostředek filmu.
- Vznik hyperrealismu ve zvuku a jeho vliv na filmovou projekci.
- Zvukový rendering vs zvukový realismus.
- Struktura audiovizuálního prostoru filmu. Čím je určená a její vnitřní vztahy.
- Vnitřní a vnější logika zvukového řetězu (zvukové vazby) ve vztahu k filmové diegezi.
- Vliv vícekanálového zvuku na filmovou řeč a produkční rozpočet v období New Hollywood.
- Soundscape, jeho definice a struktura.
- Kategorizace zvuků z hlediska akustické ekologie, jejich hierarchie a proměna zvukového prostoru v dějinách.
- Analýza struktury zvukové události z pohledu R. Murray Schafera.
- Fenomenologie zvuku ve filmech Andre Bresona.
- Kinematický zvuk v experimentálních filmech na příkladech tvorby Paula Sharitsa a Petra Kubelky.
Doporučená literatura:
SCHAFER, R. Murray – The New Soundscape: a Handbook for the Modern Music Teacher, BMI Canada, 1969
SCHAFER, R. Murray – The Soundscape: Our Sonic Enviroment and the Tuning the World, Destiny Books, 1993
CHION, Michel – AudioVision Sound on Screen, Columbia University Press, 1994
BECK, Jay, GRAJEDA, Tony (Eds.) – Lowering the Boom: Critical Studies in Film Sound, University of Illinois Press, 2008
B 1 – hudba
- Charakterizujte pojmy: zvuk, tón, hluk, ruch, šum, infrazvuk, ultrazvuk. Jmenujte vlastnosti tónu. Vysvětlete fyzikální podstatu barvy tónu.
- Charakterizujte pojmy: rytmus, metrum, tempo, těžká a lehká doba, takt jednoduchý a složený, metronom, ritardando, accelerando, koruna. Jaká jsou nejběžnější tempová označení, co je metronomický údaj, agogika.
- Charakterizujte pojmy: síla, intenzita, hlasitost, dynamika, hranice slyšení síly zvuku. Hudební označení stupňů dynamiky. Pojmy – crescendo, decrescendo, diminuendo, sforzato, akcent.
- Charakterizujte pojmy: diatonika, chromatika, pentatonika, tónina dur a moll, církevní mody. Co je přirozené a temperované ladění, “frekvenční normál”, komorní A. Jmenujte pěvecké hlasy ženské a mužské.
- Charakterizujte pojmy: rezonance, přirozená řada harmonických neboli alikvótních tónů (vyjmenujte do 10. harm. tónu). Formanty (uveďte příklady praktického projevu), přechodové jevy, netónové příměsi.
- Charakterizujte pojmy: interval, souzvuk, akord, kvintakord a jeho obraty, konsonance, disonance. Uveďte druhy intervalů (čisté, velké či malé, zmenšené či zvětšené) od primy do decimy. Popište stavbu akordů: kvintakord dur, moll, zmenšený, zvětšený, dominantní septakord.
- Vysvětlete pojmy: tónika, dominanta, subdominanta, kontrapunkt, generální bas (basso continuo). Uveďte předznamenání tónin (do 4# a 4b dur i moll). Vysvětlete funkce hudebních znaků: klíče, noty, pomlky, posuvky, repetice, da capo.
- Jmenujte základní komponenty hudby a uveďte příklad jejich vlivu na hudební výraz. Uveďte základní principy vývoje hudební skladby.
- Co je hudební motiv a téma, jak s nimi skladatel pracuje. Uveďte schematické příklady dvoudílné a trojdílné malé a velké formy.
- Vysvětlete princip variací a ronda a dejte příklady jejich praktického uplatnění. Uveďte příklady polyfonních forem.
- Uveďte příklady cyklických forem. Uveďte příklady hudebně-dramatických děl.
- Vysvětlete zásadní rozdíl mezi sonátou a sonátovou formou. Popište stavbu sonátové formy a dejte příklady jejího praktického uplatnění.
- Rozdělte hudební nástroje do skupin podle zdroje akustických kmitů. Vysvětlete pojmy: vibrato, glissando, legato, ligatura, portamento, tenuto, staccato.
- Popište grafické uspořádání orchestrální a sborové partitury. Co je klavírní výtah? Objasněte úkoly dirigenta, taktovací schéma 2, 3 a 4 dobého taktu, přípravné gesto.
- Uveďte, které nástroje náleží do skupiny chordofonů a jaké jsou u nich možnosti generování tónu. Uveďte složení klasických komorních souborů.
- U jednotlivých nástrojů smyčcové sekce symfonického orchestru charakterizujte barevnou a hudebně výrazovou specifičnost. Vysvětlete pojmy arco, pizzicato, con sordino, senza sordino, col legno, sul ponticello, sul tasto, flageolet, scordatura.
- U jednotlivých nástrojů skupiny aerofonů popište vznik tónu a barevnou i hudebně výrazovou specifičnost. Vysvětlete základní rozdíl mezi žesťovým a “dřevěným” instrumentem.
- Uveďte instrumentální složení různých typů symfonického orchestru. Uveďte typické rozmístění nástrojů v symfonickém orchestru.
- Zařaďte běžné bicí nástroje do skupin podle a) zdroje akustických kmitů, b) určitosti výšky tónu.
- Porovnejte různé klávesové nástroje z hlediska zdroje akustických kmitů a způsobu generování tónu. Uveďte příklady nástrojů elektronických a elektrofonických.
- Proveďte výčet hudebních slohů v chronologickém pořadí. Jaké jsou charakteristické znaky chorálu. Jaké je období gregoriánského chorálu?
- Do jakého slohového období řadíme hudbu trubadúrů a truvérů? Jaké jsou charakteristické znaky gotické hudby?
- Jaké jsou charakteristické znaky renesanční hudby. Jmenujte významné skladatele renesanční hudby (alespoň jednoho českého).
- Jaké jsou charakteristické znaky barokní hudby. Jmenujte významné skladatele světové i české barokní hudby a uveďte jejich významná díla.
- Mannheimská škola – její slohové zařazení a přínos. Jaké jsou charakteristické znaky klasické hudby. Jmenujte některé světové i české skladatele klasicismu a uveďte jejich významné skladby.
- Uveďte charakteristické znaky romantické hudby, významné skladatele a skladby.
- Jmenujte významné tvůrce oper a uveďte jejich známá díla. Jmenujte významné tvůrce symfonií. Jmenujte významné tvůrce filmové hudby a uveďte jejich díla.
- Co představují výrazy – dodekafonie, serialismus, aleatorika, minimalismus. Charakterizujte vývoj elektroakustické hudby. Jmenujte významné skladatelské osobnosti hudby 20.století.
B 2 – hudební akustika
- Popište obecný přenos hudebního, resp. zvukového signálu a typy přenosových vazeb.
- Vyjmenujte všechny prahové hodnoty sluchového vjemu.
- Charakterizujte objektivní a subjektivní vlastnosti zvukového signálu a jejich vzájemné vztahy.
- Vysvětlete pojem časová a frekvenční doména signálu.
- Uveďte různé definice tónu a hluku.
- Jaký je rozdíl mezi statickým a dynamickým pojetím signálu.
- Popište trojrozměrné zobrazení zvuk.signálu a jeho projekci do jednotlivých rovin.
- Vysvětlete pojmy: časová a frekvenční obálka signálu, fluktuace, okamžitá frekvence, tranzientní, kvazistacionární, dokmitávací pochody, neharmonicita.
- Charakterizujte rozdíly mezi perkusním a neperkusním signálem.
- Vyjmenujte a charakterizujte základní typy zvukových signálů.
- Vysvětlete pojem struktura a spektrum zvukového signálu.
- Uveďte základní typy spekter.
- Modulované signály a jejich spektra.
- Vysvětlete pojem periodický, kvaziperiodický a neperiodický signál.
- Vysvětlete pojem časově závislé spektrum.
- Popište principy analogové frekvenční analýzy.
- Popište vlastnosti filtrů pro frekvenční analýzu.
- Popište principy digitální frekvenční analýzy.
- Vysvětlete pojmy: DFT, FFT, váhování, aliasing, průměrování spekter, technika zoom.
- Definujte pojem syntéza zvuk. signálu a popište obecný model zvuk. syntézy.
- Vyjmenujte základní psychoakustické dimenze barvy zvuku a charakterizujte jejich vztah k syntéze.
- Vysvětlete pojmy: statická a dynamická syntéza, re-syntéza, linearita a nelinearita syntézy.
- Charakterizujte stručně jednotlivé metody syntézy a uveďte jejich přednosti a nedostatky.
- Součtové metody zvukové syntézy.
- Rozdílové metody zvukové syntézy.
- Modulační metody zvukové syntézy.
- Tvarové metody zvukové syntézy.
- Popište akustický systém hudebního nástroje a vliv jeho jednotlivých částí na výsledné vlastnosti tónu.
- Charakterizujte základní vlastnosti hudebních nástrojů z hlediska jejich nahrávání.
- Vysvětlete pojem hlavní směry vyzařování u hudebních nástrojů a uveďte příklady směrových vyzařovacích vlastností nejběžnějších hudebních nástrojů.
C 1 – fyzika, elektroakustika a akustika
- Základní akustické elementy – akustická hmota, odpor, poddajnost, Helmholtzův rezonátor, objemové posunutí a akustická rychlost.
- Význam vlnové rovnice, akustický tlak, energie přenášená vlněním.
- Zvukové pole, vlnoplocha, Huygesův princip, rychlost šíření vln.
- Odraz, lom, ohyb a interference vlnění, akustický stín. Dopplerův jev.
- Základní druhy elektroakustických měničů, jejich funkce, základní vztahy. Speciální druhy měničů.
- Rozdělení mikrofonů podle použitého měniče. Vznik ledvinové charakteristiky u mikrofonu.
- Rozdělení elektroakustických přijímačů podle typu pole a spojení s vnějším akustickým polem.
- Měniče výchylkové a rychlostní. Frekvenční charakteristiky při použití měniče rychlostního a výchylkového.
- Rozdělení elektroakustických vysílačů podle způsobu přeměny, vyzařování a podle frekvenčního určení.
- Zvukovody, jejich význam, základní druhy a vlastnosti.
- Směrová funkce akutických vysílačů, činitel a index směrovosti, účinnost.
- Principy měření elektroakustických veličin.
- Měření akustického tlaku, cejchování mikrofonů metodou reciprocity, pistofon, membranofon.
- Měření akustických vysílačů, citlivosti, výkonu a směrových charakteristik.
- Stereofonie, princip a základní dvoukanálové stereofonní systémy, přehled.
- Základní druhy ozvučení. Zpětná vazba, její podstata a ochrana proti ní. Příkon potřebný pro ozvučení, zásady.
- Ambiofoní a efektové systémy.
- Jak je definován činitel zvukové pohltivosti a jak je možno jej změřit?
- Vyložte princip rezonátoru založeného na kmitání membrány, desky a Helmholzova rezonátoru.
- Difuzní pole. Definice doby dozvuku. Její vyjádření podle Sabina, Eyringa a Millingtona a jak závisí na útlumu zvuku ve vzduchu.
- Vzduchová neprůzvučnost příčky a její kmitočtový průběh. Vysvětlete vlnovou koincidenci a kritický kmitočet při průchodu zvuku stěnou.
- Jak se vyjadřuje výška zvuku. Jak se vyjadřují všechny nadprahové hlasitosti zvuku?
- Řešení vlnové rovnice v pravoúhlé místnosti – vztah pro vlastní kmity.
- Popište měřicí metodu a aparaturu pro měření doby dozvuku. Jaké měřicí signály lze použít?
- Definujte standardní dobu dozvuku a optimální dobu dozvuku.
- Definujte práh slyšitelnosti, práh hmatový a práh bolesti. Jak se stanovuje přípustná hladina rušivého hluku?
- K jakému zkreslení dochází ve sluchovém orgánu?
- Definujte směšování a ozvěnu a vyjádřete postup pro zjištění vzájemných vztahů obou signálů způsobujících směšování.
- Co je to srozumitelnost a rozpoznatelnost, jak se vypočítá a změří?
- Jaký je vliv prvních a pozdějších odrazů zvuku při hodnocení kvality akustiky prostoru pro řeč a hudbu.
C 2 – studiová technika
- Vysvětlete lineární a nelineární zkreslení zvukového signálu.
- Typy snímačů mechanického záznamu a požadavky na impedanční přizpůsobení a kmitočtovou charakteristiku snímacích zesilovačů.
- Druhy zvukového signálu, úrovně a měření.
- Digitalizace zvukového signálu. Vzorkování (princip vzorkovacího obvodu), kvantování (kvantizační chyba, její zvukový projev a poměr signálu k šumu) a parametry digitálního zvuku.
- Princip D/A převodníku. a A/D převodníku, Nyquistova teorie.
- Kodéry a dekodéry pro záznam digitálních signálů, princip zabezpečení proti chybám.
- Systémy digitálního záznamu zvuku a jejich vlastnosti (páskové, diskové, paměťové).
- Princip digitálního kopírování zvuku a formáty pro propojení digitálních zvukových přístrojů.
- Principy lineárního a nelineárního záznamu a zpracování zvukového signálu (analog/digital).
- Principy destruktivní a nedestruktivní editace zvukového záznamu (analog/digital).
- Archivace zvukových záznamů, problematika digitalizace analogových archivů.
- Princip komprese dat a perspektivy digitálního záznamu, bezztrátové a ztrátové audio kodeky.
- Digitální modulace – PCM, QPSK, QAM…
- Digitální signálový procesing (regulace úrovně, směšování, korekce spektra, dynamiky etc).
- Bezdrátový přenosu zvuku, analogový a digitální, význam PILOT signálu, squelch.
- FM, AM modulace, RF spektrum, základní principy a provoz bezdrátových mikrofonů.
- Kmitočtově závislé obvody, jejich rozdělení a příklady použití.
- Obvody pro řízení a sledování úrovně zv. signálu. Příklady použití.
- Zařízení pro úpravu dynamiky zvukového signálu, princip funkce, parametry.
- Volba časových konstant v závislosti na druhu úprav dynamiky zvukového signálu.
- Základní princip optického záznamu zvukového signálu. Druhy tohoto záznamu a způsoby jejich vytvoření.
- Dolby Digital a Dolby Stereo – principy a charakteristické vlastnosti, historický přínos pro kvalitu filmového zvuku.
- Stereofonní mikrofonní techniky (AB, XY, MS, Blumlein, ORTF…) Realizace MS systému pomocí kardioidního a osmičkového mikrofonu.
- Kdy mohou nastat fázové problémy při užití systému AB. Fázové problémy při užití více mikrofonů s osmičkovou charakteristikou.
- Vysvětlete směrová zkreslení, která vzniknou při reprodukci binaurálních záznamů reproduktorovými soustavami.
- Kdy je výhodné užít multimikrofonní techniky při nahrávání hudby (technický a žánrový aspekt). K jakému zkreslení dochází při použití multimikrofonní
techniky s kardioidními mikrofony. - Způsoby fantomového napájení mikrofonů, využití symetrického vedení.
- Jaké jsou hlavní části mixážního stolu a jejich stručný popis a základní kategorie mixážních pultů z hlediska designu.
- VCA tlumiče. Vysvětlete rozdíl mezi skupinou tlumičů (faderů) nasměrovaných do sběrnice (bus/aux) a skupinou faderů přiřazenou do VCA.
- Základní rozdíl mezi analogovou a digitální technologií z hlediska přiřazení jednotlivých obvodů k ovládacím prvkům. Možnosti automatizace.
- Rozdíl mezi mixážním pultem a mixážním kontrolerem. Přednosti a nevýhody analogových a digitálních mixážních pultů.
- Systémy pro automatizované a dálkové řízení hudebních nástrojů – historický přehled vznik závazné normy pro MIDI, její vývoj.
- MIDI přístrojové (hardware) a programové (software) vybavení. MIDI periferie, zvukové moduly, převodníky, propojování
- Výhody a nedostatky MIDI sběrnice. Organizace zpráv (eventů) na MIDI sběrnici.
- Časový řídící kód (LTC, VITC), funkce při natáčení a postprodukci (propojení, realizace, pojmy “offset”, “lock”, “chase lock”, “phase lock”, “resolving”).
- Základní schéma DAW stanice (hardwarové a softwarové), propojení se studiovým komplexem, ovládací prvky, zásuvné moduly (plugins).
- Poslechová matice, monitoring audio signálu.
MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY
A 1 – zvuková dramaturgie AV díla
- Základní druhy zvukových prostředků v AV díle (zvukové kategorie), jejich určující rysy a hraniční typy. Pojmy zvuk, hluk, tón, šum.
- Formy mluveného slova a jejich zvukové ztvárnění. Kultura mluveného projevu v praxi.
- Charakteristika ruchů, jejich druhy a funkční uplatnění.
- Kritéria kvality ruchu. Specifický účin ruchů při AV spojení.
- Základní typy postavení zvuku vůči obrazu, jejich praktické uplatnění.
- Úloha zvukové složky při formové výstavbě AV díla.
- Typy zvukové kompozice AV díla podle použitých základních zvukových prostředků. Vztah těchto typů ke stylu a žánru AV tvorby.
- Princip jednoty a kontrastu a jeho význam ve zvukové kompozici AV díla.
- Hierarchie výrazových prostředků AV díla. Práce se zvukovými plány.
- Problém souběžného spojení různých zvukových pásem, kupř. mluveného slova a hudby.
- Pojem stylizace v AV díle obecně. Konkrétní možnosti a uplatnění stylizace v oblasti zvuku.
- Filmové ticho, jeho charakteristika, druhy a funkční uplatnění. Problém nástupu filmového ticha, jeho akustická a dramaturgická příprava.
- Zvuková atmosféra – pojem, funkční uplatnění a způsoby výroby.
- Řešení přechodů mezi zvukovými plochami z hlediska dramaturgického a technického. “Hudební tečka”, “klamný spoj”, zvukový můstek.
- Účin repetice a reprízy zvukového motivu. Zvukový leitmotiv – psychologický mechanismus jeho působení, příklady užití.
- Úloha a uplatnění zvukové interpunkce a zvukového akcentu v AV díle.
- Možnosti praktického uplatnění jednotlivých druhů zvukových technologií při tvorbě AV díla, jejich přednosti a nedostatky.
- Prostorovost zvuku, řešení jejího vztahu k obrazu.
- Estetické problémy při tvorbě zvukové složky, nejčastější prohřešky.
- Prostředky dramatické tvorby: Stavebné principy, čas jako dramatický prvek.
A 2 – realizace zvukové složky AV díla
- Technologické postupy a problematika snímání zvuku při natáčení filmu a TV pořadu v ateliéru, reálech a exteriérech.
- Technické a umělecké aspekty kontaktního příjmu zvuku. Postsynchron jako tvůrčí metoda.
- Problematika příjmu zvuku pro vícekanálové filmové a TV projekty (rozdíly mezi TV a filmovým projektem).
- Technologické postupy a tvůrčí problémy při postsynchronu dialogů, hudby a ruchů.
- Zpracování zvukového materiálu, soudobé možnosti digitálních úprav zvukového snímku, jejich uplatnění.
- Průběh a možnosti dokončovacích prací hraného filmu klasickou a současnou technologií.
- Tvůrčí úkoly mistra zvuku při zvukové mixáži.
- Zásady práce mistra zvuku při vytváření zvukové složky zpravodajských, publicistických a dokumentárních filmů a televizních pořadů.
- Distribuční zvukové formáty. Optický vs. digitální záznam zvuku (možnosti a užití).
- Technické a technologické aspekty snímání a zpracování zvuku pro film, televizní vysílání a internetovou distribuci.
- Tvůrčí a technologické aspekty mixáže ve vícekanálových systémech (formáty a rozdíly).
- Mezinárodní míchací pásy a ostatní zvukové výstupy pro mezinárodní distribuci. Jejich obsah, možné formáty a konfigurace stop.
- Rozdíl mezi přímým binaurálním poslechem a monofonním poslechem zvukového záznamu a praktické důsledky, jež z toho plynou pro zvukovou tvorbu.
- Parametry definující zvukovou perspektivu při monofonním příjmu a reprodukci zvuku.
- Specifika zvukové režie ve filmu, televizi a rozhlase.
- Tvůrčí přínos zvukového režiséra hudební nahrávky.
- Současné vícekanálové zvukové systémy používané pro prezentaci zvukové složky filmu.
- Jaké jsou předepsané poslechové hladiny při mixáži pro jednotlivá média. Problematika špičkové a hlasitostní normalizace.
- Způsoby a typy převodu zvukové složky filmu do jiné jazykové verze.
- Specifika TV přímého přenosu, základní bloky přenosového vozu.
A3 – hudba
- Slohové epochy ve vývoji hudby, jejich charakteristika, významní představitelé a díla.
- Jednotlivé komponenty hudby (výrazové prostředky skladatele) a jejich konkrétní vliv na celkový výraz
- Organizace času v hudbě – rytmus, metrum, tempo, (definice, druhy, grafické značení).
- Tónové systémy užívané v hudbě. Pojmy tónina, interval, harmonie, souzvuk, akord. Základní harmonické funkce.
- Základní stavebné principy hudební skladby. Hlavní typy hudebních forem, jejich strukturální schémata. Hudba absolutní a programní.
- Typy orchestrů a komorních souborů, jejich nástrojové obsazení. Uspořádání hudební partitury.
- Funkce dirigenta orchestru. Taktovací schémata. Rozesazení nástrojů v symfonickém orchestru.
- Slovo jako organická součást hudební kompozice. Příklady různých typů zhudebnění textu od mluveného po zpívané slovo.
- Druhy filmové hudby podle původu. Hudba reálná a průvodní – jejich zvuková specifičnost. Autentická hudba prostředí.
- Archivní hudba, její výhody a nevýhody, možnosti uplatnění v jednotlivých žánrech AV tvorby. Praktické důsledky přemíry hudby.
- “Zvukomalba” v hudební skladbě, možnosti jejího uplatnění v AV tvorbě. “Hudební ruch” – příklady užití.
- Práce skladatele filmové hudby, jeho tvůrčí předpoklady. Postup při nahrávání hudby k filmům různých žánrů.
B 1 – akustika
- Prahové hodnoty vnímání zvukového signálu a jejich praktický význam.
- Objektivní a subjektivní vlastnosti zvukového signálu a jejich vzájemné vztahy.
- Statické a dynamické pojetí zvukového signálu.
- Zvuková spektra, základní pojmy a typy.
- Metody zvukové analýzy.
- Základní psychoakustické dimenze barvy zvuku a jejich vztah k syntéze zvukového signálu.
- Metody zvukové syntézy, jejich rozdělení, základní principy a vlastnosti.
- Studia pro příjem mluveného slova a pro příjem hudby, vybavení a optimální akustické parametry.
- Typické druhy odezvy prostoru.
- Fechner – Weberův zákon, čtvero vyjádření hlasitosti.
- Směrové slyšení, akustika hlasu a řeči.
- Význam obecné vlnové rovnice, základní tvar.
- Zvukovody – jejich význam, základní předpoklady správné činnosti. Websterova rovnice, její základní tvar, fyzikální význam. Druhy zvukovodů.
- Způsoby přeměny zvukové energie v akustických materiálech a popis pochodů těchto přeměn.
- Způsoby řešení akustiky prostoru. Jaké veličiny lze získat a které veličiny jakým způsobem.
- Z jakých předpokladů je odvozen vzorec pro dobu dozvuku dle Sabina, Eyringa a Millingtona a kdy se který vzorec používá.
- Hlavní kritéria kvality akustiky prostoru.
- Definice pojmů: neprůzvučnost, vzduchová neprůzvučnost, kročejová neprůzvučnost, zvuková izolace, činitel průzvučnosti a přenosová impedance.
- Akustický systém hudebního nástroje a jeho vliv na vlastnosti tónu.
- Vlastnosti hudebního nástroje ve vztahu k jeho zvukovému záznamu.
B 2 – zvuková technika
- Základní druhy elektromechanických a elektroakustických měničů, funkce a vlastnosti.
- Elektroakustické přijímače nultého, prvého a vyšších řádů, jejich charakteristické směrové a frekvenční
- Měření akustického tlaku – cejchování mikrofonů metodou reciprocity, metoda pistofonu a membránofonu.
- Definice jednotlivých druhů zkreslení a jejich měření.
- Systémy dvoukanálové stereofonie z hlediska příjmu zvuku: AB, XY, MS a jejich zpracování.
- Komprese a expanze dynamiky. Zařízení pro potlačení šumu záznamu.
- Porovnání analogového a digitálního zpracování signálu.
- Základy digitalizace zvukového signálu, vzorkování, kvantování.
- Digitální zpracování signálu (směšování, tlumení, korekce dynamiky, spektra, atd.)
- Problematika digitální distribuce (zpoždění, správná reprodukce formátů, metadata…)
- Systémy záznamu digitálních signálů na magnetická média – DAT, A-DAT, HDD, SSD.
- Systémy pracující na optických a magneto-optických principech – CD, MD, DVD, BluRay.
- Základní druhy ozvučení prostor, jednokanálové a vícekanálové ozvučení, ambiofonní, stereofonní a efektové systémy.
- Principy datové komprese audio signálu, ztrátové a bezztrátové kodeky, běžné formáty pro DAW, zálohování (s ohledem na metadata) a internet.
- Bezdrátový přenos zvuku – základní metody, frekvenční pásmo, výkon vysílače, rozdíl mezi analogovým a digitálním přenosem.
- RF spektrum, jeho organizace a správa z pohledu provozu bezdrátových mikrofonů.
- Postupy a technologie záznamu zvuku pro AV tvorbu
- Principy synchronizace zvukového a obrazového záznamu při natáčení a v postprodukci – současné možnosti a nástroje (timecode etc.)
- Základní schéma DAW, propojení se studiovým komplexem, ovládací prvky, zásuvné moduly (plugins).
- Problematika dynamického podání zvukového mixu – hlasitostní a špičková normalizace.
B 3 – hudba
- Hudební nástroje, jejich skupiny, principy vzniku zvuku, popis a výrazová charakteristika jednotlivých nástrojů.
- Lidský hlas, princip vytváření tónu, formanty, rejstříky. Druhy hlasů podle rozsahu, operní hlasové obory, typy pěveckých sborů.
- Elektroakustická hudba, historický vývoj, běžné vybavení pracoviště pro její tvorbu.
- Zvukové syntéza v hudební tvorbě.
- Hudební elektronika jako součást filmové zvukové tvorby.