OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY

A 1 – zvuková dramaturgie AV díla

1. Charakterizujte pojem zvuková dramaturgie AV díla. Uveďte příklady typů zvukové skladby AV díla podle druhu zvolených zvukových prostředků
2. V čem se v podstatě od sebe liší a v čem se shodují mluvené slovo, hudba a ruch?
3. Vyjmenujte druhy mluveného slova, uplatňované v AV díle. Uveďte příklady prohřešků proti kultuře mluveného projevu v AV médiích.
4. Charakterizujte pojmy dialog a komentář. Jaké rozeznáváme druhy komentáře a jaký je základní rozdíl v jejich zvukovém pojetí?
5. Co je vnitřní monolog a jak ho lze zvukově ztvárnit? Uveďte příklady záměrného potlačení lexikální stránky mluvené řeči v AV díle
6. Porovnejte možnosti významového sdělení u mluveného a psaného projevu.
7. Vyjmenujte druhy filmové hudby. Jaké funkce může v AV díle zastávat hudba? Jaké mohou být negativní důsledky přemíry hudby v AV díle.
8. Jak ovlivňují jednotlivé komponenty hudby celkový výraz hudební skladby? Čemu se v hudební skladbě říká zvukomalba?
9. Objasněte možné způsoby vazby hudby s obrazem. Jak může konkrétně vyznívat detailní synchronnost hudby a obrazu?
10. Jaká akustická podoba hudby je vhodná pro kombinaci s mluveným slovem? Co znamená v AV tvorbě výraz hudební ruch?
11. Srovnejte možnosti uplatnění hudby ve spojení a) s dialogem, b) s komentářem neosobního typu. Jaké problémy mohou vznikat při simultánním spojení
    ploch hudby a ruchu?
12. Porovnejte nároky na zvukovou kvalitu u reálné a průvodní hudby. Jaké jsou výhody a nevýhody archivní hudby?
13. Jaké jsou formy a problémy obrazového ztvárnění autonomní hudební skladby?
14. Vyjmenujte druhy ruchů. Uveďte hlavní kritéria kvality ruchu. Co rozumíme pod pojmem stylizovaný ruch?
15. Porovnejte a vysvětlete pojmy naturální a reálný ruch. Objasněte vztah mezi pojmy ruch a zvuková atmosféra.
16. Jaké funkce může plnit zvuková atmosféra? Jakými způsoby lze vytvořit zvukovou atmosféru?
17. Co je to filmové ticho a jaké může mít funkce? V čem spočívá jeho dramatická a akustická příprava? Čím může být způsobeno, že působí jako chyba?
18. Vysvětlete pojem “stylizace” a “stylizace zvuku”. Uveďte různé konkrétní způsoby stylizace zvuku a příklady jejich praktického uplatnění.
19. Jakými konkrétními prostředky je možné vytvořit gradaci v obrazové a zvukové složce AV díla?
20. Vysvětlete pojem zvuková perspektiva a uveďte možné konkrétní vztahy k perspektivě obrazu. Popište způsob práce s tzv. zvukovými plány.
21. Uveďte modelový příklad ve zvukové dramaturgii AV díla, který je analogický pojmu “subjektivní kamera”.
22. Druhy zvukových přechodů podle techniky provedení a dramaturgického záměru. Jaké důvody vedou k předsazování zvuku při střihu obrazu a zvuku?
23. Uveďte různé možnosti řešení přechodu mezi dvěma plochami hudby. Jaká základní hlediska je třeba respektovat při střihových úpravách hudby?
24. Objasněte problém zvukových přechodů mezi akusticky nerovnocennými zvuky
25. Vysvětlete pojmy klamný spoj, zvukový můstek. Co je hudební prolínačka “formově připravená”?
26. Uveďte příklady vhodně a nevhodně užité technologie playbacku při tvorbě AV díla. Co je halfplayback, jaké má použití a přednosti?
27. Které části má klasická výstavba dramatu? Čeho se týkají antické principy jednoty dramatického díla?
28. Vysvětlete pojem peripetie a významy pojmu katarze. Jak se může lišit dramatický čas od času reálného?
29. Charakterizujte pojem audiovizuální kontrapunkt a popište v čem spočívá účin tohoto prostředku.
30. Uveďte příklady záměrného rozporu obrazu a zvuku od mírného nesouladu po přímý protiklad.
31. Objasněte princip jednoty a kontrastu v aplikaci na zvukovou složku AV díla.
32. Jak se zvuková složka konkrétně účastní formové výstavby AV díla?
33. Vysvětlete pojmy repetice, repríza, reminiscence, zvukový leitmotiv. Uveďte modelový příklad zvukové metafory v AV díle.
34. Jaké jsou základní možnosti transformace podoby zaznamenaného zvuku?

A 2 – zvuková tvorba

1. Vysvětlete pojem difuzní pole a jeho význam z hlediska zvukové praxe.
2. Co je to dozvuk a doba dozvuku? Definujte ozvěnu. Vysvětlete pojem maskování zvuku.
3. Na čem závisí práh slyšitelnosti? Popište funkci středního ucha.
4. Pro které frekvence při binaurálním slyšení se využívá časového rozdílu a pro které intenzitního rozdílu, vysvětlete proč.
5. Vysvětlete pojem oblast slyšitelnosti. Co jsou to formanty, jak je energeticky rozdělena řeč z hlediska frekvenčního spektra?
6. Čím je dána výška tónu absolutní a relativní? Jaký je frekvenční rozsah pro srozumitelný přenos řeči a jaký pro dokonalý a proč?
7. Jak zní Fechner – Weberův zákon? Jaký je vztah mezi hladinou hlasitosti a intenzitou zvuku?
8. Jaké jsou základní údaje které charakterizují mikrofon? Na který technický aspekt je nutno dbát při příjmu zvuku více mikrofony?
9. U jakých mikrofonů se využívá jevu, že od jisté vzdálenosti zdroje od membrány se zmenšováním této vzdálenosti mění podíl hlubokých kmitočtů v
   přenosové charakteristice mikrofonu. Jaká je asi přibližně tato vzdálenost pro gradientní mikrofon l. řádu a kmitočet a) 50 Hz, b) 100 Hz?
10. Vysvětlete pojem kritický bod u příjmu zvuku mikrofonem. Jaké jsou typické druhy odezvy prostoru? Jaké jsou nezbytné podmínky pro nahrávku orchestru
    v uzavřeném prostoru jedním mikrofonem?
11. Co je nejdůležitější podmínkou pro příjem dobrého kontaktního zvuku? Jaký je nejvýhodnější způsob příjmu kontaktního zvuku? Jaké jsou hlavní zásady
    práce mikrofonisty při kontaktním záznamu zvuku?
12. Jaké jsou povinnosti zvukového mistra při spolupráci na filmu nebo TV pořadu? V čem je rozdíl při příjmu zvuku pro TV a film?
13. Jaké faktory ovlivňují rozhodování mistra zvuku o použité metodě natáčení (kontaktní příjem, zvuková předtáčka, dodatečné ozvučování apod.)
14. Popište základní charakteristické rozdíly mezi hranou a nehranou AV tvorbou z pohledu činnosti mistra zvuku. Jaké typy pořadů je možné zahrnout pod
    pojem NEHRANÁ TVORBA? Uveďte některé charakteristické prvky jednotlivých typů.
15. Do jakých tematických oblastí lze rozdělit dokumentární pořady z pohledu činnosti mistra zvuku?
16. Kdy se používá dialogový playback? Kdy je nutný dialogový postsynchron? Proč se u vícekanálových formátů nepřijímají postsynchrony vícekanálově?
17. Jaké jsou etapy zvukové postprodukce? Čím je dáno kritérium funkčnosti zvuku?
18. Jak se připravují dialogové stopy u kontaktu, rozdíl mezi TV a filmem? Jak lze odstranit prostorový charakter kontaktně zaznamenaného dialogu?
19. Co je “prezentní” /konkrétní/ dialog a jakými způsoby jej při příjmu docílíme? Jaký význam má zvuková perspektiva?
20. Jakým způsobem získáváme ruchy pro dané AV dílo? Jaká jsou pravidla pro používání ruchů v AV dílech?
21. Proč se nahrávají synchronní ruchy (Brunclíci) v ruchovém studiu i pro kontaktní zvukový záznam? Proč se postsynchronní ruchy nahrávají do více stop?
22. Co znamená střihový rytmus filmového zvuku? Kdy se používá přechod ostrým střihem zvuku?
23. Jak lze řešit nástřih tichých zvukových atmosfér na hlasité a opačně?
24. Popište možnosti spolupráce s hudebním skladatelem filmové hudby?
25. Co znamená při mixáži zvuku spojování zvuku vertikální a horizontální?
26. Čím je dáno kritérium funkčnosti zvuku?
27. Jak lze při mixáži docílit pocitu, že zvuk zní hlasitě? V čem je nebezpečí extrémního použití prezence filtru při kontaktním dialogu?
28. V čem spočívá největší přednost digitálního optického záznamu zvuku u kombinované kopie?
29. Co jsou mezinárodní pásy a jak se připravují, jejich formát?
30. Jaké se používají testovací signály umístěné před zvukovým záznamem a proč? Co je to kontrola kompatibility?
31. Jaké jsou aspekty mixáže filmu 5.1 (případně více)? Jaký je rozdíl mezi mixáží filmu 5.1 formátu 1,37:1 a 2,35:1?

A 3 – teorie zvukové tvorby

1. Vývoj optického záznamu zvuku a jeho vliv na střihovou skladbu filmu v různých obdobích dějin kinematografie.
2. Zvuková interpunkce jako narativní prostředek filmu.
3. Vznik hyperrealismu ve zvuku a jeho vliv na filmovou projekci.
4. Zvukový rendering vs zvukový realismus.
5. Struktura audiovizuálního prostoru filmu. Čím je určená a její vnitřní vztahy.
6. Vnitřní a vnější logika zvukového řetězu (zvukové vazby) ve vztahu k filmové diegezi.
7. Vliv vícekanálového zvuku na filmovou řeč a produkční rozpočet v období New Hollywood.
8. Soundscape, jeho definice a struktura.
9. Kategorizace zvuků z hlediska akustické ekologie, jejich hierarchie a proměna zvukového prostoru v dějinách.
10. Analýza struktury zvukové události z pohledu R. Murray Schafera.
11. Fenomenologie zvuku ve filmech Andre Bresona.
12. Kinematický zvuk v experimentálních filmech na příkladech tvorby Paula Sharitsa a Petra Kubelky.

Doporučená literatura:
SCHAFER, R. Murray – The New Soundscape: a Handbook for the Modern Music Teacher, BMI Canada, 1969
SCHAFER, R. Murray – The Soundscape: Our Sonic Enviroment and the Tuning the World, Destiny Books, 1993
CHION, Michel – AudioVision Sound on Screen, Columbia University Press, 1994
BECK, Jay, GRAJEDA, Tony (Eds.) – Lowering the Boom: Critical Studies in Film Sound, University of Illinois Press, 2008

B 1 – hudba

1. Charakterizujte pojmy: zvuk, tón, hluk, ruch, šum, infrazvuk, ultrazvuk. Jmenujte vlastnosti tónu. Vysvětlete fyzikální podstatu barvy tónu.
2. Charakterizujte pojmy: rytmus, metrum, tempo, těžká a lehká doba, takt jednoduchý a složený, metronom, ritardando, accelerando, koruna. Jaká jsou nejběžnější tempová označení, co je metronomický údaj, agogika.
3. Charakterizujte pojmy: síla, intenzita, hlasitost, dynamika, hranice slyšení síly zvuku. Hudební označení stupňů dynamiky. Pojmy – crescendo, decrescendo, diminuendo, sforzato, akcent.
4. Charakterizujte pojmy: diatonika, chromatika, pentatonika, tónina dur a moll, církevní mody. Co je přirozené a temperované ladění, “frekvenční normál”, komorní A. Jmenujte pěvecké hlasy ženské a mužské.
5. Charakterizujte pojmy: rezonance, přirozená řada harmonických neboli alikvótních tónů (vyjmenujte do 10. harm. tónu). Formanty (uveďte příklady praktického projevu), přechodové jevy, netónové příměsi.
6. Charakterizujte pojmy: interval, souzvuk, akord, kvintakord a jeho obraty, konsonance, disonance. Uveďte druhy intervalů (čisté, velké či malé, zmenšené či zvětšené) od primy do decimy. Popište stavbu akordů: kvintakord dur, moll, zmenšený, zvětšený, dominantní septakord.
7. Vysvětlete pojmy: tónika, dominanta, subdominanta, kontrapunkt, generální bas (basso continuo). Uveďte předznamenání tónin (do 4# a 4b dur i moll). Vysvětlete funkce hudebních znaků: klíče, noty, pomlky, posuvky, repetice, da capo.
8. Jmenujte základní komponenty hudby a uveďte příklad jejich vlivu na hudební výraz. Uveďte základní principy vývoje hudební skladby.
9. Co je hudební motiv a téma, jak s nimi skladatel pracuje. Uveďte schematické příklady dvoudílné a trojdílné malé a velké formy.
10. Vysvětlete princip variací a ronda a dejte příklady jejich praktického uplatnění. Uveďte příklady polyfonních forem.
11. Uveďte příklady cyklických forem. Uveďte příklady hudebně-dramatických děl.
12. Vysvětlete zásadní rozdíl mezi sonátou a sonátovou formou. Popište stavbu sonátové formy a dejte příklady jejího praktického uplatnění.
13. Rozdělte hudební nástroje do skupin podle zdroje akustických kmitů. Vysvětlete pojmy: vibrato, glissando, legato, ligatura, portamento, tenuto, staccato.
14. Popište grafické uspořádání orchestrální a sborové partitury. Co je klavírní výtah? Objasněte úkoly dirigenta, taktovací schéma 2, 3 a 4 dobého taktu, přípravné gesto.
15. Uveďte, které nástroje náleží do skupiny chordofonů a jaké jsou u nich možnosti generování tónu. Uveďte složení klasických komorních souborů.
16. U jednotlivých nástrojů smyčcové sekce symfonického orchestru charakterizujte barevnou a hudebně výrazovou specifičnost. Vysvětlete pojmy arco, pizzicato, con sordino, senza sordino, col legno, sul ponticello, sul tasto, flageolet, scordatura.
17. U jednotlivých nástrojů skupiny aerofonů popište vznik tónu a barevnou i hudebně výrazovou specifičnost. Vysvětlete základní rozdíl mezi žesťovým a “dřevěným” instrumentem.
18. Uveďte instrumentální složení různých typů symfonického orchestru. Uveďte typické rozmístění nástrojů v symfonickém orchestru.
19. Zařaďte běžné bicí nástroje do skupin podle a) zdroje akustických kmitů, b) určitosti výšky tónu.
20. Porovnejte různé klávesové nástroje z hlediska zdroje akustických kmitů a způsobu generování tónu. Uveďte příklady nástrojů elektronických a elektrofonických.
21. Proveďte výčet hudebních slohů v chronologickém pořadí. Jaké jsou charakteristické znaky chorálu. Jaké je období gregoriánského chorálu?
22. Do jakého slohového období řadíme hudbu trubadúrů a truvérů? Jaké jsou charakteristické znaky gotické hudby?
23. Jaké jsou charakteristické znaky renesanční hudby. Jmenujte významné skladatele renesanční hudby (alespoň jednoho českého).
24. Jaké jsou charakteristické znaky barokní hudby. Jmenujte významné skladatele světové i české barokní hudby a uveďte jejich významná díla.
25. Mannheimská škola – její slohové zařazení a přínos. Jaké jsou charakteristické znaky klasické hudby. Jmenujte některé světové i české skladatele klasicismu a uveďte jejich významné skladby.
26. Uveďte charakteristické znaky romantické hudby, významné skladatele a skladby.
27. Jmenujte významné tvůrce oper a uveďte jejich známá díla. Jmenujte významné tvůrce symfonií. Jmenujte významné tvůrce filmové hudby a uveďte jejich díla.
28. Co představují výrazy – dodekafonie, serialismus, aleatorika, minimalismus. Charakterizujte vývoj elektroakustické hudby. Jmenujte významné skladatelské osobnosti hudby 20.století.

B 2 – hudební akustika

1. Popište obecný přenos hudebního, resp. zvukového signálu a typy přenosových vazeb.
2. Vyjmenujte všechny prahové hodnoty sluchového vjemu.
3. Charakterizujte objektivní a subjektivní vlastnosti zvukového signálu a jejich vzájemné vztahy.
4. Vysvětlete pojem časová a frekvenční doména signálu.
5. Uveďte různé definice tónu a hluku.
6. Jaký je rozdíl mezi statickým a dynamickým pojetím signálu.
7. Popište trojrozměrné zobrazení zvuk.signálu a jeho projekci do jednotlivých rovin.
8. Vysvětlete pojmy: časová a frekvenční obálka signálu, fluktuace, okamžitá frekvence, tranzientní, kvazistacionární, dokmitávací pochody, neharmonicita.
9. Charakterizujte rozdíly mezi perkusním a neperkusním signálem.
10. Vyjmenujte a charakterizujte základní typy zvukových signálů.
11. Vysvětlete pojem struktura a spektrum zvukového signálu.
12. Uveďte základní typy spekter.
13. Modulované signály a jejich spektra.
14. Vysvětlete pojem periodický, kvaziperiodický a neperiodický signál.
15. Vysvětlete pojem časově závislé spektrum.
16. Popište principy analogové frekvenční analýzy.
17. Popište vlastnosti filtrů pro frekvenční analýzu.
18. Popište principy digitální frekvenční analýzy.
19. Vysvětlete pojmy: DFT, FFT, váhování, aliasing, průměrování spekter, technika zoom.
20. Definujte pojem syntéza zvuk. signálu a popište obecný model zvuk. syntézy.
21. Vyjmenujte základní psychoakustické dimenze barvy zvuku a charakterizujte jejich vztah k syntéze.
22. Vysvětlete pojmy: statická a dynamická syntéza, re-syntéza, linearita a nelinearita syntézy.
23. Charakterizujte stručně jednotlivé metody syntézy a uveďte jejich přednosti a nedostatky.
24. Součtové metody zvukové syntézy.
25. Rozdílové metody zvukové syntézy.
26. Modulační metody zvukové syntézy.
27. Tvarové metody zvukové syntézy.
28. Popište akustický systém hudebního nástroje a vliv jeho jednotlivých částí na výsledné vlastnosti tónu.
29. Charakterizujte základní vlastnosti hudebních nástrojů z hlediska jejich nahrávání.
30. Vysvětlete pojem hlavní směry vyzařování u hudebních nástrojů a uveďte příklady směrových vyzařovacích vlastností nejběžnějších hudebních nástrojů.

C 1 – fyzika, elektroakustika a akustika

1. Základní akustické elementy – akustická hmota, odpor, poddajnost, Helmholtzův rezonátor, objemové posunutí a akustická rychlost.
2. Význam vlnové rovnice, akustický tlak, energie přenášená vlněním.
3. Zvukové pole, vlnoplocha, Huygesův princip, rychlost šíření vln.
4. Odraz, lom, ohyb a interference vlnění, akustický stín. Dopplerův jev.
5. Základní druhy elektroakustických měničů, jejich funkce, základní vztahy. Speciální druhy měničů.
6. Rozdělení mikrofonů podle použitého měniče. Vznik ledvinové charakteristiky u mikrofonu.
7. Rozdělení elektroakustických přijímačů podle typu pole a spojení s vnějším akustickým polem.
8. Měniče výchylkové a rychlostní. Frekvenční charakteristiky při použití měniče rychlostního a výchylkového.
9. Rozdělení elektroakustických vysílačů podle způsobu přeměny, vyzařování a podle frekvenčního určení.
10. Zvukovody, jejich význam, základní druhy a vlastnosti.
11. Směrová funkce akutických vysílačů, činitel a index směrovosti, účinnost.
12. Principy měření elektroakustických veličin.
13. Měření akustického tlaku, cejchování mikrofonů metodou reciprocity, pistofon, membranofon.
14. Měření akustických vysílačů, citlivosti, výkonu a směrových charakteristik.
15. Stereofonie, princip a základní dvoukanálové stereofonní systémy, přehled.
16. Základní druhy ozvučení. Zpětná vazba, její podstata a ochrana proti ní. Příkon potřebný pro ozvučení, zásady.
17. Ambiofoní a efektové systémy.
18. Jak je definován činitel zvukové pohltivosti a jak je možno jej změřit?
19. Vyložte princip rezonátoru založeného na kmitání membrány, desky a Helmholzova rezonátoru.
20. Difuzní pole. Definice doby dozvuku. Její vyjádření podle Sabina, Eyringa a Millingtona a jak závisí na útlumu zvuku ve vzduchu.
21. Vzduchová neprůzvučnost příčky a její kmitočtový průběh. Vysvětlete vlnovou koincidenci a kritický kmitočet při průchodu zvuku stěnou.
22. Jak se vyjadřuje výška zvuku. Jak se vyjadřují všechny nadprahové hlasitosti zvuku?
23. Řešení vlnové rovnice v pravoúhlé místnosti – vztah pro vlastní kmity.
24. Popište měřicí metodu a aparaturu pro měření doby dozvuku. Jaké měřicí signály lze použít?
25. Definujte standardní dobu dozvuku a optimální dobu dozvuku.
26. Definujte práh slyšitelnosti, práh hmatový a práh bolesti. Jak se stanovuje přípustná hladina rušivého hluku?
27. K jakému zkreslení dochází ve sluchovém orgánu?
28. Definujte směšování a ozvěnu a vyjádřete postup pro zjištění vzájemných vztahů obou signálů způsobujících směšování.
29. Co je to srozumitelnost a rozpoznatelnost, jak se vypočítá a změří?
30. Jaký je vliv prvních a pozdějších odrazů zvuku při hodnocení kvality akustiky prostoru pro řeč a hudbu.

C 2 – studiová technika

1. Vysvětlete lineární a nelineární zkreslení zvukového signálu.
2. Typy snímačů mechanického záznamu a požadavky na impedanční přizpůsobení a kmitočtovou charakteristiku snímacích zesilovačů.
3. Druhy zvukového signálu, úrovně a měření.
4. Digitalizace zvukového signálu. Vzorkování (princip vzorkovacího obvodu), kvantování (kvantizační chyba, její zvukový projev a poměr signálu k šumu) a parametry digitálního zvuku.
5. Princip D/A převodníku. a A/D převodníku, Nyquistova teorie.
6. Kodéry a dekodéry pro záznam digitálních signálů, princip zabezpečení proti chybám.
7. Systémy digitálního záznamu zvuku a jejich vlastnosti (páskové, diskové, paměťové).
8. Princip digitálního kopírování zvuku a formáty pro propojení digitálních zvukových přístrojů.
9. Principy lineárního a nelineárního záznamu a zpracování zvukového signálu (analog/digital).
10. Principy destruktivní a nedestruktivní editace zvukového záznamu (analog/digital).
11. Archivace zvukových záznamů, problematika digitalizace analogových archivů.
12. Princip komprese dat a perspektivy digitálního záznamu, bezztrátové a ztrátové audio kodeky.
13. Digitální modulace – PCM, QPSK, QAM…
14. Digitální signálový procesing (regulace úrovně, směšování, korekce spektra, dynamiky etc).
15. Bezdrátový přenosu zvuku, analogový a digitální, význam PILOT signálu, squelch.
16. FM, AM modulace, RF spektrum, základní principy a provoz bezdrátových mikrofonů.
17. Kmitočtově závislé obvody, jejich rozdělení a příklady použití.
18. Obvody pro řízení a sledování úrovně zv. signálu. Příklady použití.
19. Zařízení pro úpravu dynamiky zvukového signálu, princip funkce, parametry.
20. Volba časových konstant v závislosti na druhu úprav dynamiky zvukového signálu.
21. Základní princip optického záznamu zvukového signálu. Druhy tohoto záznamu a způsoby jejich vytvoření.
22. Dolby Digital a Dolby Stereo – principy a charakteristické vlastnosti, historický přínos pro kvalitu filmového zvuku.
23. Stereofonní mikrofonní techniky (AB, XY, MS, Blumlein, ORTF…) Realizace MS systému pomocí kardioidního a osmičkového mikrofonu.
24. Kdy mohou nastat fázové problémy při užití systému AB. Fázové problémy při užití více mikrofonů s osmičkovou charakteristikou.
25. Vysvětlete směrová zkreslení, která vzniknou při reprodukci binaurálních záznamů reproduktorovými soustavami.
26. Kdy je výhodné užít multimikrofonní techniky při nahrávání hudby (technický a žánrový aspekt). K jakému zkreslení dochází při použití multimikrofonní
    techniky s kardioidními mikrofony.
27. Způsoby fantomového napájení mikrofonů, využití symetrického vedení.
28. Jaké jsou hlavní části mixážního stolu a jejich stručný popis a základní kategorie mixážních pultů z hlediska designu.
29. VCA tlumiče. Vysvětlete rozdíl mezi skupinou tlumičů (faderů) nasměrovaných do sběrnice (bus/aux) a skupinou faderů přiřazenou do VCA.
30. Základní rozdíl mezi analogovou a digitální technologií z hlediska přiřazení jednotlivých obvodů k ovládacím prvkům. Možnosti automatizace.
31. Rozdíl mezi mixážním pultem a mixážním kontrolerem. Přednosti a nevýhody analogových a digitálních mixážních pultů.
32. Systémy pro automatizované a dálkové řízení hudebních nástrojů – historický přehled vznik závazné normy pro MIDI, její vývoj.
33. MIDI přístrojové (hardware) a programové (software) vybavení. MIDI periferie, zvukové moduly, převodníky, propojování
34. Výhody a nedostatky MIDI sběrnice. Organizace zpráv (eventů) na MIDI sběrnici.
35. Časový řídící kód (LTC, VITC), funkce při natáčení a postprodukci (propojení, realizace, pojmy “offset”, “lock”, “chase lock”, “phase lock”, “resolving”).
36. Základní schéma DAW stanice (hardwarové a softwarové), propojení se studiovým komplexem, ovládací prvky, zásuvné moduly (plugins).
37. Poslechová matice, monitoring audio signálu.